Píšeš si deník? Nebo patříš mezi holky, které už o deníku přemýšlely, ale ztroskotaly na tom, že nevědí, jak na to? Deník nemusí být žádná věda. Super na něm je, že pro něj neexistují žádná pravidla: Nemusíš dodržovat žádnou „osnovu“ jako při školním slohu a vlastně ani žádné další formality, aby se tvůj deník dal skutečně nazývat deníkem. Je jenom na tobě, jak ho pojmeš. Deník ti může pomáhat dělat si pořádek ve svých myšlenkách a pocitech, může sloužit jako záznamník důležitých událostí, na které si chceš uchovat vzpomínku, dávat ti prostor pro zapisování různých nápadů, kontaktů nebo odkazů a zlepšovat tvoje vyjadřovací schopnosti nebo kreativitu. Pro případ, že potřebuješ trochu inspirace, jak se s deníkem skamarádit a jak ho uchopit, ti přinášíme tenhle článek.
Jak začít?
Pro psaní deníku není třeba dělat si promyšlený plán. Pořiď si nějaký zápisník s hezkým vzorem nebo ve tvé oblíbené barvě, ideálně o rozměrech, které se ti vejdou do batohu nebo do kabelky, abys ho mohla s sebou nosit, kamkoliv se ti zachce. Ideální je zápisník s gumičkou, která ho bude chránit, aby se ti při nošení v batohu neotvíral a nemuchlaly se listy. Klidně ale můžeš použít i obyčejný, nenápadný sešitek, který ti leží doma v šuplíku. Tím ušetříš a vzhledově ho můžeš „vyšperkovat“ třeba nějakými malůvkami nebo svými oblíbenými citáty.
Jednotlivé zápisky pak můžeš nadepsat datem (to je praktické pro zpětné pročítání, až budeš deníkem listovat třeba za rok). Někdo rád se svým deníkem komunikuje a na začátku každého zápisku ho oslovuje „Milý deníčku“, ale nutné to rozhodně není. Deník se za to na tebe zlobit nebude :). Zápisky píšeš koneckonců sama pro sebe. Nemusíš proto přemýšlet nad formou ani stylem, ani si slibovat pravidelnost. Prostě si piš, co a jak cítíš, a jak často máš do psaní chuť – nebo potřebu se z něčeho vypsat. Nedělej si z toho povinnost, ale příjemný zvyk.
Top secret…
Deník je tvoje ryze soukromá záležitost a nikdo kromě tebe do něj bez tvého svolení nemá právo do něj nakukovat. Pokud si do něj zapisuješ intimní věci, které by opravdu nikdo číst neměl, raději ho na veřejnosti moc nevytahuj. I doma se v takovém případě vyplatí mít ho třeba v šuplíku u nočního stolku, kde nebude vzbuzovat zvědavost u tvých sourozenců nebo rodičů. Pokud ale třeba sdílíš pokoj s bráchou nebo ségrou, kteří vědí, že si deník píšeš, můžeš jim svou potřebu soukromí sdělit otevřeně, a tím předejít nepříjemnostem. Zkus jim říct třeba: „Hele, chtěla bych tě poprosit, abys můj deník neotvíral/a, i kdybych ho omylem zapomněla na stole. Je to moje osobní věc a věřím ti, že to respektuješ. Mrzelo by mě, kdybych zjistila, že ti nemůžu věřit.“
V čem konkrétně může deník pomoct?
- Jasno v hlavě. Někdy se stává, že člověk prožije situaci, ze které je zmatený. Například se cítí ukřivděný, naštvaný, smutný,… A občas tě může třeba přepadnout nějaký nepříjemný pocit, aniž bys přesně věděla proč. V takovém případě pomůže hodit to všechno na papír: Popiš svůj zážitek – při psaní se ti to třeba podaří rozklíčovat anebo na situaci získáš nový náhled. Můžeš například zjistit, že jsi jednala moc příkře, že jsi byla nespravedlivá a podobně. Psaní ti dopřeje prostor se na věci podívat z jiného úhlu.
- Vypiš to ze sebe. Když máš na něco nebo na někoho vztek, nejlepší je to ze sebe dostat: můžeš bušit do polštáře, nahlas zakřičet, jít si zaběhat – anebo se z toho vypsat. Neber si servítky a pořádně to tomu papíru nandej! A pak ten papír vytrhni, zmuchlej nebo roztrhej a vyhoď. A na svůj vztek zapomeň, protože ten se nevyplatí nikde skladovat ani si připomínat. V případě, že máš krásný designový deník, na kterém si zakládáš, pro tenhle účel ale radši použij obyčejný papír z tiskárny nebo vytrhávacího bloku, ať si svůj deník neničíš.
- Umět najít ta správná slova. Psaní pomáhá v tom, umět se správně vyjádřit. A to nejenom co se týká pocitů, ve kterých se díky tomu, že si je rozebereš na papíře, líp zorientuješ, ale obecně si zlepšíš své vyjadřovací schopnosti. Při psaní pracuješ se slovy, takže si neustále piluješ slovní zásobu a výběr správných slov pro co nejpřesnější vyjádření svých myšlenek. Tohle se ti bude hodit jak ve škole při různých projektech, slozích, testech, zkoušení a podobně, tak v soukromém životě.
- Záznamník tvého dospívání. Díky deníku můžeš pozorovat, jak spěješ a kam se posouváš, a to v životě obecně, tak v různých oblastech, kterým se věnuješ (škola, kroužky, sport, vztahy a podobně). Při čtení rok starých zápisků hned uvidíš, jak ses od loňského roku změnila, v čem jsi se třeba zlepšila, a jak se oproti dřívějšku díváš na různé věci.
- Uchovat si vzpomínky. Stránky deníku ti dají prostor uchovat si skvělé okamžiky, na které ráda vzpomínáš. Kromě toho, že budeš hezké zážitky popisovat, je můžeš doplnit i nějakým obrázkem nebo drobným předmětem, který si do deníku vlepíš: sušenou sedmikrásku z prázdnin u babičky, pohled od kamarádky z tábora nebo třeba obal od žvýkačky z prvního rande s tvým idolem…
- Hlídací pes pro tvé plány. Do deníku si můžeš zapisovat své plány, přání a sny a pravidelně se k nim vracet, sledovat, jak si na cestě za nimi stojíš, a mít je stále na očích. Například na začátku školního nebo kalendářního roku si můžeš sepsat všechno, čeho bys chtěla v příštím roce dosáhnout, a každý týden nebo měsíc si vyhodnotit, jak se ti daří se na svá předsevzetí zaměřovat a plnit je.
- Prostor pro tvou kreativitu. Malůvky, povídky, nápady, citáty, vtipné hlášky, básničky, písničky,… I tohle všechno patří do deníku! Pokud si chceš svoje „kreativní chvilky“ v deníku odlišit od běžných zápisků, zkus použít různé barvy nebo symboly („běžné zápisky“ si můžeš například označovat modrým puntíkem, nápady růžovou hvězdičkou, sny černým půlměsíčkem atd.). Tím si v deníku udržíš přehled a až budeš nějaký citát, hlášku nebo nápad hledat, ve chvilce je najdeš.
Máš nějaké další vychytávky pro psaní deníku? Poděl se o ně třeba v Teenovinách na Instagramu nebo na Facebooku!